8/20/2015

As long as we don't die, this is going to be one hell of a story.

Nemám ráda čas. V jedné pohádce říkali, že pokud ubíhá pomalu, je to proto, že si Santa vzal trochu na vyrábění dárků. Pokud ubíhá rychle, zase ho vrátil. Dva dlouhé měsíce si Santa bral čas a tento týden ho vracel. Kdybych neměla svůj škrtací kalendář, jsem zaseknutá v pondělku.

  • Dítě mi začalo říkat mami.
  • I kočky mají francouzský přízvuk.
  • Společníci, kteří nás provází na každém kroku, jsou pavouci. Stačí se zastavit a zvednout nebo sklonit hlavu.
  • Máme skvělou zahradu. Tři houpačky, dva žebříky, jednu skluzavku a jeden domek. První houpačka je rozbitá, druhé dvě společně se žebříky by nás neunesly, skluzavka prasklá a v domku vosí hnízdo.
  • Dítě se zamilovalo. Do Anežky. Neustále ji pusinkuje. A nově začal i olizovat.
  • V noci mě probudil hlas. Anežka sahala na různé části mého tělo a následně je pojmenovala. Strávila jsem hodinu posloucháním: "Hlava." "Ruka." "Noha."
  • Při plení zeleninové zahrádky jsme omylem našly brambory. Z první jsme měly neuvěřitelnou radost, z 50. už takovou ne. Brambora je snad největší plevel.
  • Anežka se pokoušela schovat před dítětem do skříně. Dvakrát. Neúspěšně.
  • Před dítětem jsem volala s maminkou. Po každé když se teď podívá na tapetu mého mobilu, říká: "Maman!". Josh Hutcherson dostal novou roli.
  • Máme deku s kočkou. Jsou na ní opravdové chlupy.
  • Hubert č. 3 se odstěhoval. Zazzo č. 2 je v pračce. 
  • Anežka: Neměla jsem dávat na maminčinu radu. Říkala: "Vezmi si s sebou hodně tlustou knížku, ta ti vydrží." Měla jsem si vzít tři.

*w/ Anekika


Žádné komentáře:

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.
i am a survivor © , All Rights Reserved. BLOG DESIGN BY Sadaf F K.